Duben 2007

husta animka twins

30. dubna 2007 v 15:26 | leja |  ♥ Twins ♥
tokiacci-th.blog.cz


Bill pije

30. dubna 2007 v 15:23 | leja |  ♥ Bill ♥
tekutiny.jpg

Heh fešak

30. dubna 2007 v 15:21 | leja |  ♥ Bill ♥
jeeeeeeeeeeeeeeeeeeee to je hefkyyyyyyy heji v te kušulce mu tu sekne čeče
9505864.jpg

Billda na prcině :-D

30. dubna 2007 v 15:20 | leja |  Bill-Info
No prosím aj na zadek si ho nalepim heh kam eče všude tedas pokuď to neznamena třeas Bille polib mi ehm ehm...........ale to pochybuju
7954473.jpg


Mno dobre ránko

30. dubna 2007 v 15:12 | leja |  ♥ Bill ♥
heji jako kdyby se zrovna probral z nějaky pařby

smajloši

30. dubna 2007 v 15:08 | leja |  ♥ Tokio Hotel ♥
  • Bill:

  • Tom:

  • Gustav:

  • Georg:

Takovej Billik bez make-upu

30. dubna 2007 v 15:05 | leja |  ♥ Bill ♥
Bez make-upu mu to taky sluší co???
img103/4184/2628867billutomiy1.jpg

Nehoda

30. dubna 2007 v 14:47 | kate |  ♥Nehoda♥Jednodílná
Mladá holka sedí v křesle,sedí sama a slzy jí stékají po tváři. V ruce drží fotku černovlasého kluka,mohlo by mu být tak 17 let. Na fotce se směje a je vidět,že je šťastný,ale ta ta holka nad tou fotkou pláče.
"Bille,proč?" zašeptá a vzpomíná na ty nejkrásnější chvíle,které prožila s tím klukem do dne,do dne který byl pro Billa poslední.
----------------------------------------------------------------------
"Miláčku,tak co jdem?" zeptá se jí Bill
"Ano,už můžem" odpoví,políbí ho na tvář a oba vyjíždějí taxíkem do kina,na předem domluvený film
V KINĚ
Vešli do velkého prázdného sálu,nikdo tam totiž nebyl. Na začátek filmu bylo brzo. Milý pán je pustil dovnitř,aby se Bill vyhnul fanouškům. (Né,že by chtěl,ale sesypali by se na něj a on by se nemohl věnovat své holce)...
"Kolik ještě minut?" zeptá se netpělivě jeho dívka
"Ješte vydrž broučku"
Po půl hodině začali přicházet lidi,sedat si na svá místa. Sem tam koukli do zadu na zadní sedadla,ale uviděli jen holku,co sedí sama.
"Už nekouká?" optá se Bill,byt totiž zkrčený
"Ne-e,už nekouká,ale chodí sem další lidi,Bille stejně si někdo musí sednou vedle nás,takže se neschováš" pošeptá mu
"Máš pravdu,kašlu na to"
"Ty seš tak sladkej" řekne mu,Bill jí za odměnu pošle svůj polibek
Když přišel poslední člověk,světla se po chvíli zhasla,nastalo ticho a začínal film. Diváci pozorně sledovali film,jen jeden malý pár sedící na posledních sedačkách film nepozorovali. Každou chvilku se líbali,nebo jen tak na sebe koukali.
O dvě hodiny později film skončil. Z celého filmu měli tak maximálně hodinu,možná míň.
"Tak jak se ti líbil film?" zeptá se Billa dívka
"Jo byl dobrej,ale ty ses mi líbila víc"
"Oh,lichotníku"
"Tak pojď,musíme rychle odejít,už na nás čeká venku taxík" oznámí jí Bill,chytne ji za ruku a odcházejí
"Dobrý den" oba pozdraví řidiče
Nasednou do auta a jedou domů. Cesta byla dlouhá,ale oni se zabavili po svém-začali se líbat. Vůbec jim nevadilo,že nejsou v autě sami.
Najednou uslyšeli velikou ránu a ucítili veliký náraz. Auto se potom obrátilo na střechu. Kolem jdoucí,který šel náhodou kolem se svým psem,urychleně zavolal sanitku a ta hned přijela. Vystoupili zní dva chlapi,jeden šel směrem kde seďela ona a druhý šel k řidičovi
"Slečno chyťte se mě" přikázal jí jeden sanitář
"Néé,mě nic není vylezu sama,pomožte prosím Bilovi,ten je na tom špatně" křičí na něho. Bill je na tom opravdu špatně,omdlel a má tržnou ránu na hlavě
"Teď musíte vystoupit vy"
"Co to je za blbost,já to zvládnu,běžte za Billem,prosím,prosím" zoufale prosí,ale on ji ignoruje a pomáhá jí vytáhnout ven
Dívka se probudí až v nemocnici.
"Bille,Bille!! Kde je Bill?" zeptá se vystrašeně sestřičky
"Uklidněte se,já vám sem pošlu doktora" odpoví sestra
Po chvíli přijde doktor.
"Kde je Bill?" zopakuje svojí otázku dívka
"Víte,měli jste ošklivou nehodu. Měla jste veliké štěstí,že jste přežila,ovšem váš přítel nikoliv" vysvětlí jí doktor se smutným výrazem v obličeji
"Néééé,to není pravda,yv lžete. Bill žije" rozbrečí se
"Je mi to líto" vyjádří svou soustrast doktor a odejde
"Néééééé,Billléééééé" křičí zoufale dívka,sestra jí dá něco na uklidnění,dívka pak usne...
Je to už rok od té nehody,ona,ta dívka ztratila nejmilovanějšího člověka,pro kterého by skočila i do ohně. Bill byl pro ni vším a teď nemá na světe nic. Několikrát si chtěla vzít život,ale pokaždé jí něčí hlas našeptával,aby to nedělala. Možná to byl hlas právě Billa...

Kluk ze zrcadla

30. dubna 2007 v 14:45 | leja |  ♥Kluk ze zrcadla♥Jednodílná
Hej Kate,tak co? Pojedeš s náma?"
"Já bych ráda,ale nevím,jestli mi to dovolí máma" odpovím Sarah
"Se jí zeptej a pak dej vědět,jo?" přidá se Nikol
"Tak jo"
"Sakra,už jsou dvě,já musím jít. Máma chce jet na nákup,ahoj" rozloučí se Sarah
Venku zůstanu jen s Nikol.
"Tak co Mario?" zeptám se jí
"Sqvělý. Jsem děsně zamilovaná. A co ty a kluci?"
"Hm,nic. Vždycky,když se mi nějaký zalíbí,tak je buď zadaný a nebo se mu zas nelíbím já"
"Holka,máš to ale smůlu,kdy ty jsi měla naposledy kluka?"
"Ve druhé třídě,ale to bylo,jakože nebylo,víš"
"No jo,chápu.
Čoveče,je ti šestnáct a pořád nic,ti musíme nějakýho s Nikol nabrknout"
"Néé,to je dobý,jste hodné,já si počkám. Třeba ten pravý přijde,za dlouho,ale přijde"
"Oh,Kate,probuď se,to je nemožný"
"To říkáš ty,ale já fakt věřím,že ten pravý na mě někde čeká"
"Fajn. Počkej,někdo mi volá" a odejde opodál
...
"To byl Mario" řekne,když přijde
"Aha,no takže se teď omluvíš,že musíš jít,že?"
"Jo,neva?"
"Vůbec ne,tak utíkej,ahoj"
"Ty seš zlato. Já teda jdu a pak zavolej,jestli teda s náma pojedeš na tu chatu"
"Jasně,pa pa" "Ahoj" rozloučíme se a já jdu domů
DOMA
"Ahoj mami" pozdravím
"Ahoj,jak bylo venku?" zeptá se
"Jo,dobrý. Mami?"
"Noo,co po mě potřebuješ?"
"Víš,Nikol a Sarah jedou zítra pod stan,jen na jeden den. V sobotu ze zase vrací a já se chci zeptat. Pustila bys mě prosím s nima?" opatrně poprosím
"Když nepřineseš špatnou známku ze školy zítra a uklidíš si pokoj,tak můžeš" odpoví mamka
"To jako fakt?" koukám na ní,jak na debila,jsem čekala,že bude protestovat
"Jo fakt"
"Tak to velikej dík" poděkuju a odejdu do pokoje,zavolat Sarah
...
"Halo,Sarah. Ptala jsem se mámi a mám to stanovámí dovolené" řeknu do telefonu
"Úžasnýýý,takže ve čtyři buď na kopci s kolem a pojedem"
"Tak jo,uvidíme se zítra ve škole,ahoj" "Ahoj" a položím hovor
Ještě napíšu SMS Nikol,volat jí nebudu,nerada bych jí vyrušila při nějaké činnosti,kterou asi právě provozuje s Mariem.
SOBOTA 16:00
"Ahooooj" pozdraví mě holky
"Čauves,tak jedem?"
"Jistě,jeďte za mnou,je to kousek" přikáže nám Sarah a my se za ní rozjedem na svých spešl kolech
Po hodině šlapání dorazíme na místo
"Kousek jo?" řekne vyflusaně Nikol
"Taky byl" odpoví Sarah
"Nemáte to jedno?" promluvím
"Pojďte postavit stan a pak se půjdem vykoupat,ne?" navrhne Nikol,kousek od místa kde stavíme stan je totiž rybník
"Jasně. Hele Sarah,je to tady fakt nádherný,takový opuštěný" rozplývám se
"Já vím,tak se přestaň kochat a pojď nám pomoct se stanem"
"Už jdu" odpovím
Po postavení stanu se převlíknem do plavek a jdem se vykoupat.
Najednou začne Nikol křičet: "Ááááá,pomóóóóc holky,topím se,pom" a zmizí pod vodou
Rychle plavem k ní,ale ona se vynoří a začne se maximálně řehtat
"Sakra Nikol,nedělěj si z tohohle prdel,jo" rozzlobí se Sarah
"Ano mami,pardon no" omluví se Nikol
Ve vodě blbnem asi tak dvě hodiny,pak vylezem a jdem do stanu
VE STANU
"Holky,slyšely jste o tom,jak jedna holka se svým klukem stanovala,najednou se ozvak vélký výkřik,oni vylezli ze stanu,podívat se,ale nikoho neviděli.
A potom ráno viděli nějakou holku,jak se houpe oběšená na stromě?" zeptám se
"No fuj,neslyšela" odpoví Sarah
"Tak teď už jo" řekne Nikol a usměje se
"To je pěkně strašidelný"
"Jo,je" souhlasí Nikol se Sarah
"A slyšeli jste o" začne Nikol
"Ne,už žádný horory" skočí jí do řeči Sarah
"Počkej,to není horor a teď posluchej ty,Kate"
"Tak povídej" řeknu
"Někde jsem četla,že když se o půlnoci postavíš se svíčkou v ruce před zrcadlo,tak se ti nad ramenem objeví tvář kluka,který pro tebe bude ten pravý,ale musí být zhasnuté světlo,prostě tma"
"Hm,zajímavé" řeknu
"Jo,proč si myslíš,že ti to říkám"
"To to mám jako zkusit?" ptám se nechápavě
"Jasně" odpoví Sarah
"Jenže co když se mi tam objeví nějakej příslušník jiné rasy a nebo nějakej hybrid ze školy?" začnu se smát a holky se přidají
"Jééé,mě se tam zjevit Tom z Tokio Hotel,ááách" zasní Nikol
"To by nebylo špatné,ale to se nestane,protože ty seš taková posera a před to zrcadlo si o půlnoci nestoupneš" setře jí Sarah
"Já vím. Kate ty taková srababa nejsi,takže bys to mohla zkusit"
"Holky,vy jste praštěný,to nemá cenu" řeknu
"Co to plácáš,jasný že to má cenu" vyjede na mě Sarah
"Prosím tě,jdem radši spát,dobrou" a zhasnu baterku
Druhý den,když začnem balit,vzpomenu si na to,co říkala Nikol
"Možná bych to měla zkusit" prebleskne mi hlavou
...
"Táák,holčiny,bylo to fajn,tak se mějte,čau" rozloučí se Sarah a zabočí do jiné uličky domů
"Kate,taky se měj,ahoj" rozloučí se i Nikol
"Jo,pá pá"
...
Doma mě mamka přivítá,jak kdybych se vracela po dvou letech ze zahraničí.
Když jí odvyprávím všechno,co jsem dělala s holkama,odejdu do pokoje a únavou usnu na posteli.
Probudím se nějak ve 23:50 h. (nečekaně co :) )
"Sakra,jsem nějak zaspala" řeknu do prázdna. V tu chvíli se vzpomenu opět na Nikol
Vyhrabu někde svíčku,zapálím jí a stoupnu si před zrcadlo,co mám v pokoji.
Všude je tma a můj obličej osvětluje plamínek svíčky.
Posvítím na hodiny a je přesně půlnoc,nic se neděje,až najednou...
"Kurva,vždyť je to Bill Kaulitz" vykřiknu zděšeně a obličej zmizí. Upadnu na zem a usnu
Ráno mě probudí máma
"Kate,vzbuď se" volá a cloumá semnou
"Co jsi tady dělala?!
"Já,no" zakoktám se,ale pak to vysvětlím
"Ty seš tele,se ti mohlo něco stát a mohla jsi to tady podpálit,ještě že jsi zhasla svíčku" řekne a já zabádaám v paměti,vždyť jsem tu svíčku nezhasínala,ježiši,to je zmatek,ale nechám to být
"Ááále,jsem jen usla na zemi" uklidňuju mámu
"A nebo omdlela"
"Taky možný,mami klid,žiju" a usměju se
"Ale stejně jsi tele. Prosím tě,potřebuju abys došla do města na menší nákup"
"Jasně,jen ze sebe udělám člověka a půjdu"
...
Jdu městem do obchodu šíleným davem lidí,předemnou jde nějakej člověk,vypadá jak nějakej EMO kluk,ze zadu teda.
Najednou mu sklouzne z prstu prstýnek,divné,že to necítil.
Prstýnek zvednu a udělá se mi nějaký nevolno,ale to zas přejde.
"Hej,něco ti spadlo" zaklepu tomu klukovi na rameno,když se otočí asi to semnou sekne,stojí předemnou samotný Bill Kaulitz osobně.
"Co mi spadlo?" zeptá se
"P p p p p p" nemúžu se vymáčknout
"Sakra,prstýnek" konečně to ze mě vypadne
"Jéé,dík. Můj nejoblíbenější,tenhle ztratit,tak nevím,co bych dělal. No a nechceš zajít někam na zmrzku? Ber to jako poděkování" řekne
"Jasně,ráda" přijmu pozvání docela bleskovou rychlostí a oba odejdem společně do cukrárny...
8)
KONEC

Chci jen Toma

30. dubna 2007 v 14:43 | Kate |  ♥ Chci jen Toma ♥Jednodílná
"Ahoj Tome,víš jsi hezkej.
Né,to je trapný,ještě jednou. Ahoj Tome,potřebuju ti něco říct.
Né,to je taky blbý.
Tome,pojď sem na chvíli,musím ti něco vysvětlit. Né,co když mě nebude ani poslouchat.
Sakra Kate,seber se,prostě mu řekneš,co k němu cítíš a hotovo" mluvím nahlas před zrcadlem a zkouším všelijaké fráze,jak bych Tomovi řekla,že se mi už delší dobu líbí a prostě asi jsem se zabouchla
"Katéééé,máš tu návštěvu" zařve máma ze zdola
"Tom" bleskne mi hlavou jedinej člověk,rychle se upravím a běžím dolů
...
"Ahoj Kate" pozdraví moje nej kámo Isabel
"No nazdar" pozdravím sklesle
"Jéé,ty nejseš ráda,že mě vidíš?"
"To víš,že jsem,jak tě tohle napadlo"
"Pozdravila jsi tak divně"
"Čekala jsem někoho jiného"
"A koho?"
"Pojď radši do pokoje" a zavedu jí ke mně
V pokoji se posadíme na postel,já se zhluboka nadechnu a vysvětlím jí všechno,jak jsem do Toma zabouhlá a nevím,jak mu to mám říct.
"Ty voe,jako proč jsi mi o tom neřekla už dávno? Jsme přeci kámošky né?" zamračí se
"Jo,to jsme,ale...tak pormiň no. Slib,mi že to nikomu nepovíš,jo?"
"Ale,jak se má pak Tom dozvědět,že ho máš ráda?"
"Já mu to řeknu,zítra ve třídě" řeknu přesvědčívým hlasem
"Dobře a nechceš se teďka sebrat o někam se jít projít?" navzrhne Isabel
"Jasně,tak počkej,já na sebe hodim mikinu a půjdem" zvednu se z postele,oblíknu se a můžem vyrazit.
Mamce ješte řeknu,že se jdu ven a rozloučím se.
...
Venku jsme byli poměrně dlouho,domů jsem se vracela skoro za tmy.
V kuchyni jsem si vzala buchtu,která ležela na tácu na stole.
Došla jsem do pokoje,kde jsem si vzala pyžamo,v koupelně si napustila vanu.
Slíkla se (to už jsem tu buchtu snědla) a ponořila se do horké vody.
Málem jsem ve vaně usla,kdyby nezaklepala máma na dveře.
"Jo mami,jsem tady,hned vylezu" volám na ni
"Dobře" odpoví máma a odejde
Vylezu z vany,obléknu si pyžamu a křáčim do pokoje,lehnout si. Hed usnu
DRUHÝ DEN (ve škole)
"Kate,pojď k tabuli" vyzve mě úča
Otráveně se zvednu z lavice a jdu k tabuli,vypočítat příklad
"Tam má být mínus tři a né plus tři,měníš znamínka přeci" opraví mě
"Ou,pardon"
"Seš nějaká mimo,na co myslíš"
"A nebo spíš na koho" vykřikne Isabel z lavice,já na ni jen hodím vražednej pohled a ona radši sklapne
"Tak se běž posadit" řekne mi učitelka
...
Zazvoní se a já dojdu k Tomovi k lavici.
"Tome" oslovím ho
"Ano?" a koukne na mě. Koukne na MĚ. Těma svýma krásnýma očima,musím do nich pořád koukat
"Eh,Eh. Co potřebuješ?" zakašle
"Víš,Tome,ty. Ne,já,totiž my. Sakra prostě a jednoduše no,prostě. Nemohl bys mi půjčit propisku? Mě zrovna dopsala" řeknu úplně něco jinýho
"Jasně,na" a podá mi propisku
"Dík" poděkuju a odejdu k Isabel
"Tak co?" zeptá se nedočkavě
"Nic" odpovím
"Ch jo" vzdychne
O TÝDEN POZDĚJI
"Ahoj Tome,můžeš na chvilku?" optám se ho
"Jo" odpoví a jde za mnou
"Tome,víš,je mi to děsně blbý,takhle ti to říct" začnu
"Ále,určitě to je nějaka banalita,to zmákneš,povídej" řekne mi milým hlasem a usměje se
"Ona to banalita není,víš já tě,já tě,já tě,víš ja tě,chci tě,chci tě poprosit,jestli bys mě nemohl omluvit na zítřek ve škole,já jedu pryč" vysoukám ze sebe další kravinu a Tom se začne smát
"Aha,jo omluvím tě,tak ahoj" rozloučí se a odejde domů.
Já zůstanu uprostřed cesty stát,jak debil a nadávám si,proč jsem mu neřekla pravdu.
O DVA TÝDNY POZDĚJI
Každej den se snažím Tomovi vysvětlit,co k němu cítím,ale marně. Když se na mě podívá,okamžitě si uvědomím,že mu to prostě říct nemůžu,nedokážu to a tak se zas zeptám na nějakou kravinu,nebo mu sdělím úplně nepodstatnou věc.
Musí mě mít za absolutního magora.
"Kate,takhle se pořád trápit nemůžeš,já to Tomovi řeknu sama" řekne Isabel vážně
"Ne,ne,prosím tě,já mu to řeknu sama,opravdu. Slibuju" slíbím jí,ač nerada,ale jednou mu to Tomovi říct musím
DRUHÝ DEN
"Tome,nešel by jsi po škole na zmrzku?" vybalim na něj ve třídě
"Jasně" odpoví celkem rychle
"Ok,tak zatím ahoj" rozloučím se a zasednu do lavice.
...
Zazvoní na poslední hodinu a my se s Tomem odeberem na jíž zmíněnou zmrzlinu.
...
Koupíme si jí a sednem si na lavičku.
Sedíme tam asi hodinu a já už se ndechuju,že mu TO řeknu,ale on začne vyprávět jednu historku z koncertu.
Za další hodinu to zkusím znova,nadechnu se
"Kate,rád jsem si s tebou pokecal,ale já už půjdu domů,ahoj" skočí mi do řeči a odejde
"Do prdele" ulevím si
"Já mu to snad neřeknu"
O MĚSÍC POZDĚJI
Jsem maximálně na dně,Tomovi jsem TO ještě pořád neřekla,na nic jiného nemyslím,než na tu jednu věc.
Celé dny jsem myšlenkama jinde a na nic se nedokážu soustředit.
Ve škole jsem se zhoršila,doma je divná atmosféra,prostě všechno se zkazilo
"Zítra mu to řeknu,bude sobota,zazvoním na něj před domem a prostě mu to řeknu,jinak se tu utrápim" řeknu nahlas a jak jsem řekla,tak jsem udělala
Druhý den odpoledne se obléknu,nalíčím,aby se mě ještě Tom nelekl.
"Mami,jdu na chvíli ven,ahoj" sdělím mamce a celá odhodlaná jdu ke Kaulitzův,když dorazim na místo,zazvoním.
Po chvíli otevře dveře Tom.
"Čauky,co potřebuješ?" zeptá se,když dorazí k brance
"Nebudu to dál protahovat,chci ti to říct už přes měsíc. Vím,že teď je ta správná chvíle.
Tome,už delší dobu se mi líbíš a asi jsem se do tebe zamilovala" vysvětlím mu situaci
Nastane ticho,oba dva mlčíme a já jsem děsně nervozní.
"Kate,seš moc prima holka,ale já už jsem zadaný. Chodím s Marii už tři týdny,promiń" promluví
Při těchto slovech to semnou málemn praští
"Aha" vypadne ze mě,fakt nevím co na to mám odpovědět. Se sklopenou hlavou a slzama v očích odejdu pryč.
Domů se mi nechce.
Procházím se po vesnici a kopu vzteky do kamínků na cestě.
Zvoní mi mobil-máma
Nezvednu to,nechci s ní mluvit.
Je mi špatně,jediné co jsem celou dobu chtěla,byl Tom a kvůli mé blbosti jsem o něj příšla.
Čekala jsem moc dlouho a pak to takhle dopadlo.
Na zemi najdu rozbitou flašku,vezmu jeden střep do ruky a...
KONEC

Nejlepši kamarádi 2.část

30. dubna 2007 v 14:42 | Kate |  ♥ Nejlepší kamaradi ♥
2.díl
"Ťuk,ťuk" ozve se
"Kate,spíš?" zeptá se mamka
"Ne,nespím,pojď dál" odpovím a mamča vejde
"Dobré ráno" pozdraví
"Ahoj,potřebuješ něco?" zeptám se
"Jedu do města na nákup,napadlo mě,že bys mohla jet semnou,co ty na to?"
"Jo,to není špatný,tak já se oblíknu a dojdu dolů"
"Tak jo" řekne mamka a zabouchne za sebou dveře.
Oblíknu si džíny,černý triko,černou mikinu (nojo,milovník černé barvy),namaluju se,vlasy nechám rozpuštěny.kouknu do zrcadla a vypadám docela jako člověk. opustím svůj pokoj a jdu dolů za mamkou
"Tak jsem tu" oznámim jí
"Tak jo,můžem jet" řekne,zamknem barák,nasedáme do auta a jedem
V OBCHOĎÁKU
"Ježiš,tady je zas lidí. to mají všichni po výplatě nebo co?!" zanadává mamina
"Mami,klíííd" řeknu klidně,mamka nahlas vzdychne a my vyrážíme šmajdat po obchodu.
Po chvíli chození k regálu od regálu cítim za sebou něčí pohled,neváhám a otočím se. Kouká na mě nějaká holka docela vražedným kukučem,ale co,nevšímám si toho. Jenže za chvíli to samé,lidi se zamnou otáčejí a já pořád nechápu o co jde. Pak se za mnou ozve: "To je ona."
"Kate,co je?" optá se starostlivě mamka,když se pořád otáčim za sebe
"Já nevím,lidi,konkrétně holky se na mě pořád dívají a něco pokřikují"
"Hm,ještě aby ne,se podívej" řekne mi a bere do ruky noviny s velkým nadpisem na titulní straně NEJLEPŠÍ KAMARÁDKA BILLA KAULITZE ODHALENA.
"Ježiš,to je ze včeješka" řeknu a čtu dál PO DLOUHÝCH LETECH SE NÁM UKÁZALA BILLOVA KAMARÁDKA,ŘÍKÁ SE,ŽE JSOU NEJLEPŠÍ KAMARÁDI UŽ OD DĚTSTVÍ,ALE MOŽNÁ,ŽE SPOLU CHODÍ,SOUDÍC PODLE FOTKY,KTEROU JSME ZACHYTILI PŘED DOMEM KAULITZOVÝCH.
"A je to venku" řeknu sklesle,dál to číst nebudu,tohle mi stačilo
"To je ona,to je ta co nám Billa ukradla" křičí na mě nějaká holka a hrne si to se svýma dvouma kámoškama ke mně
"A sakra,mami,měli bychom zmizet" řeknu vystrašeně
"Proč?" zeptá se nechápavě
"Protože tenhle článek si přečetlo už několik lidi a fanynky Billa jsou určitě na mě naštvaní a budou mi něco chtít udělat,jako třeba například támhlety holky" a ukážu na ty tři holky,co jdou k nám
"Ale prosím tě,nic ti neudělaj"
"Tak to seš ty jo? Ta Billova nejlepší kámoška" řekne pohrdavě jedna z těch holek
"Dámy,dejte si odchod jo? Moje dcera vám nic neudělala,takže ji nechte být" zastane se mě mamka
"Cssss" odpověděla ta namyšlená holka,hodila po mě pohled alá "těš se" a otočila se na podpadku spolu se svýma kámoškama
"Uf,mami,díky" poděkuju jí
"Nemáš zač,ale je ti jasný,že teďka se už na veřejnosti ukazovat nemůžeš. Ty holky by ti fakt mohli něco udělat."
"Já vím" řeknu smutně
"Já tě sem neměla tahat"
"Ale mami,to není tvoje vina,ty nevíš,co se včera stalo,to je v pohodě" a usměju se ní
"Hm,pojedem domů" usoudí mamka
"Jo,to bychom mohli" souhlasím,dojdem k pokladně,zaplatíme za nákup a rychle pryč z obchodu.
cestou domů bylo ticho,já nepromluvila ani slovo,byla jsem docela v šoku,když pomyslím,že kluci (Bill,Tom,Georg,Gustav) to mají ještě horší,tak je mi z toho špatně.
Když dorazíme domů,pomomůžu mamce odnést nákup domů,nebylo toho moc,půlku jsme nestihli nakoupit,protože zůstat v tom obchodě dýl,tak by bylo nejspíš po mně.
V POKOJI
Zalehnu do postele,úplně se na té posteli rozplácnu a ležim tam jak placka,nevnímající okolí. Z hrobového ticha mě vyruší mobil.
"Halo" řeknu
"Ahoj Kate" pozdraví Bill
"To seš ty Bille?" zeptám se
"Néé,Elvis Presley,měla jsi zavolat,tak volám já tobě"
"Promiň"
"Co ti je,seš nějaká mimo"
"Hm"
"No,ty seš teda stručná. Víš co zlatíčko,já se za tebou ve dvě stavím a povíš mi to,jo?"
"Ty přijdeš ke mně?"
"Jasně,dlouho jsem u tebe nebyl"
"No právě,mamka bude ráda,že tě uvidí. Tak ve dvě,ahoj."
"Ahoj" rozloučí se Bill a položí to
!!pokračování příště!!

Nejlepši kamarádi 1.část

30. dubna 2007 v 14:42 | Kate |  ♥ Nejlepší kamaradi ♥
"Bille,Bille,to neuděláš?!" křičím na BIlla,když hrajem polštářovou válku
"Ha,to určítě" odpoví a ten poštář po mně stejně hodí
"Ty seš ale" řeknu
"Co jsem?" zeptá se
"Ale vždyť ty to víš,seš můj nejlepší kamarád" odpovím s krásným usměvem
"Já vím,ale chtěl jsem to slyšet"
"Jsem ti to říkala už tolikrát"
"Já tobě taky" řekne Bill a oba se na sebe usmějem
V tom nás někdo vyruší
"Ťuk ťuk" někdo zaklepe a vejde
"Zdarec Kate" pozdraví mě Tom
"Bille,přijdem pozdě na zkoušku" pokračuje
"Jo,jasně" odpoví Bill,já po Tomovi hodím polštář,jenže při mojí smůle on stihl zavřít dveře
"Sakra" zanadávám,pak se dveře znova otevřou
"Cha cha,trošku šejdrem,ne?! zeptá se Tom a chytá výtlem
"No jo,to bylo plánovaný" řeknu,aby to nevypadalo blbě
"Jasně. Bille,fakt sebou hni"
"Jooo,prosím tě" řekne Bill a Tom spokojeně odejde
"No tak,já půjdu,nebudu tě zdržovat"oznámím mu
"Nezdržuješ,já jsem rád,že tu jsi"
"To je milý,ale musíš na tu zkouštu,ta nepočká"
"Já vím. Kdy zase přijdeš?"
"Co třeba zase zítra? Ti ješte brknu,ju?"
"Tak jo" odpoví smutně
"Ale sím tě,broučku. Nevidíš mě naposledy" reaguju na jeho smutnej výraz v obličeji
"Jo jo,dneska jo"
"To vydržíš. Mám tě ráda,ahoj" rozloučím se a odcházím
"POčkej,tě ještě půjdu vyprovodit ke dveřím" volá na mě,já se zastavím
"Ale to bys čoveče mohl" řeknu
....dojdem ke dveřím,otevřu je....
"Tak já pádim,měj se" rozloučím se podruhé a dám mu pusu na tvář. V tom nás osvítí několik blesků
"Hm,novináři" řeknu znechuceně,to už mě Bill tahá zpátky k němu domů. To nechápu,jako...! celou domu si mě ani nevšimnou a teďka když je Bill slavnej,tak mě musej fotit. To se mi stalo poprvý,vždycky jsem se nějak schovala,teď se to nepovedlo...takže zítra toho budou plný noviny-pomyslím si
"A sakra,tudy domů jít asi nemůžeš" prohodí Bill
"To asi né,no"
"No tak půjdeš zadním vchodem do zahrady,tam přelezeš plot,jsme sousedi,takže doma budeš hned"
"Přelíst plot? Ty voho,to by bylo bezpečnější jít tím davem novinářů. Vždyť přes ten plot hodím držku"
"Tak se holt budeš muset snažit,abys jí nehodila"
"Nepovídej" řeknu a oba dostanem výtlem
...rozhodnu se tedy pro ten plot. Přelezla jsem ho a utíkala domů
DOMA
"No ahoj Kate" pozdraví máma
"Kde jsi zas byla?" pokračuje
"U Kaulitzů"
"Zase?" takhle tam chodíš už 11 let" usmívá se mamulda
"Já vím,chodím za Billem"
"A nechodíte spolu?" vyzvídá
"Ne" odseknu
"Tak se nezlob,já jen chodíš za ním každý den,teda pokud jsou tady a někde nekoncertují"
"Jo,ale já s ním nechodím,jsme kámoši a to dost veliký,jasan?"
"Jasan"
"Fajn,já jdu do pokoje,ahoj" a odejdu
V pokoji zasednu k učení,je sice sobota,ale v neděli toho nechcí mít moc.
učím se tak do devíti večer,pak mě to přestane bavit,takže se půjdu osprchnout. Po vysprchování si lehnu do postele,pustím televizi a koukám na film,jenže u něj usnu,takže jsme z neho neměla nic!
!!pokračování příště!!

NÁHODA NEBO OSUD?? 3.část

30. dubna 2007 v 14:16 | Kate |  Náhoda nebo osud??
3.DÍL
"3.4.? Ale to je az za tři měsíce,proč má Monika lístky tak brzo?" vyzvídá mamka
"Jo,tak to nevím,asi aby ty fanynky měli ty lístky co nejdřív a aby to nemuseli shánět na poslední chvíli,já fakt nevím"
"Tak jo,no"
O 3 MĚSÍCE POZDEJI
konkrétně 3.4.- Den"D" (ehm,jak pro koho,že! :/
"Crrrr,crrrr" zvoní zvonek
"Kdo to může být,takhle brzo,vždyť je jedna hodina odpoledne" přemýšlím
"Ahoj Káťo,můžu jít dál?" pozdraví Monika
"Jo,jasně,pojď dál,moment na co máš tu velikou tašku?"
"No já mám menši,totiž větší problém, JÁ NEVÍM CO SI VZíT NA SEBE NA TEN KONCERT!!!!!!!" křičí na mě zoufale Monika
Na to já chytnu výtlem jako prase
"Ježiši,ty seš fakt tele,ukaž já ti pomůžu" řeknu a vyrhnu jí tašku z ruky,pak obě odkráčíme do mého pokoje
V POKOJI
vysypu tašku s hromadou věcí na zem
"Wow,ty máš hadrů! Jak nemůžeš vědět co si vzít na sebe?" řeknu
"No právě,těch věcí je moc a já nevím co by bylo hezčí si vzít" poví mi sklesle
"Aha,no...tak co třeba tyhlety kalhoty s tim bílý trikem?" zeptám se a ukážu jí to triko s těma kalhotama,jak to vypadá
"Nééé,to budu vypadat,jak nějakej bezdomáč"
"Tak jo,no..tak jdem dál"
Po chvíli najdu fakt krásný džíny
"Heleď a co tyhlety kalhoty? ukážu MOnice džíny
"Jooo,ty jsou pěkný,ty by šli" odsouhlasí mi to MOnika
Po hodině hledání MOnice oblečení jsme byli hotovy! Monice jsem vybrala normální džiny,plus modrý triko na ramínka a cernou mikinu. Boty černě tenisky,to nebyl problém,protože na těhle botách si MOnika trvala. Musím říst,že jí to fakt seklo
"A co si vezmeš na sebe ty?" ptá se Monika
"Já? Já ti ještě nevím!" odpovím
"Jak jako ještě nevíš,zlato budem muset za chvíli jit"! řekne mi a já na ni koukam totalně nechápavě
"Moment,vždyť jsou dvě hodiny a koncert začíná v šest,to je až za čtyři hodiní,takže brzdi" vybalim to na Moniku a ta zas pro změnu nechápe
"Jo,ale já tam chci být co nejdřív a zabrat nejlepší místo a to ve předu. To,že to máme pár kroků,neznámená,že tam půjdem na poslední chvíli a navíc už teď máme spoždění,takže honem,honem! VYber si oblečení,já se zatím namaluju" rozkáže mi mOnika
"Ano mami" odpvím jí
Ani né za 15 minut jsem byla oblečená,moc jsem si stím práci nedávala,je mi jedno jak budu vypadat,zvlášť když jdu na takovou trapnou akci jako je koncert Tokio Hotel
"Wow,tobě to Káťo sluší" zalichotí mi MOnika. Mám na sobě černé kalhoty s bílým páskem,černé triko s postiskem hada a černo-bílou mikinu. Boty budu mít černé,ehm boty..spíš takový kecky
"Jo,ehm,díky" odpovím jí
"Heleď tak se namaluj a můžem vyrazit" opět rozkazuje MOnika,ale můžu vám říct,že jí to docela jde :))
"Haf" odpovím
"Jaký haf? Seš snad pes?" ptá se mě Monika nechápavě a je vidět,že mě nepochopila
"Já bych ti to vysvětlila,ale to bychom se zdržovali a nestihli koncert"
"Jo to je fakt,takže to necháme na jindy a už fakt musíme jít!" řekne a já se dusím smíchy
"Mami,my jdem na ten koncert,ju! Nevím v kolik to bude končit,ale do půlnoci jsme doma" sdělím mamce
"Proč jdete tak brzo? V kolik vám to začíná?" ptá se mamča
"No v 6,ale protože Monika tam chce být co nejdřív a zabrat nejlepší místo,já bych teda taky osobně šla dýl,ale když Monika chce jít teď,tak se nedá nic dělat"
"JO,dobře,ale dávejte na sebe pozor,v noci je to nebezpečné" varuje nás mamča
"OK mami,tak mi jdem ahooooj"
"Ahoj,užij te si to" odpoví mamka
"Jasně,pááá" rozloučim se a zabouhnu za sebou dveře
"Užijte si to tam? JAk to myslela? Já nejsem lesba" strachuje se Monika
"Ježiši Moní,ty seš nějak mimo,to bylo řečeno v tom smyslu,abychom se dobře bavili apod." vysvětluju
"Aha" odpoví mi Monika
"Holka to bude den,zpamatuj se trochu,nemůžeš ten koncert tak prožívat"
"Já vím,ale já se strašně těším" vysvětluje a přitom skáče do vzduchu
"To tě chápu,ale teď seš na ránu,tak se hoď malinko do klidu"
"Pokusím se"
"Teď mě tak napadlo,ty seš z toho koncertu tak vyplácaná a on ještě ani nezačal,by mě zajímalo jak se budeš chovat,až ted koncert začne a ty Toma uvidíš na vlasni bulvy,hm?"
"Nooo,to já nevím,ale může se stát,že ti tam omdlím" řekne s klidem Monika
"To se opovaž" vartuju Moniku
"Jako to bys mě ani nezachránila?" Monika se zastaví
"Prosím tě,co to kecáš za kraviny,jasně,že bych te zachránila,co bych si bez tebe počala,kdybys mi umřela a už pojď,celou cestu mě ženeš a teď se zastavíš,jako já ten koncert stihnout nemusím" řeknu Monice,chytím jí za ruku a trošku přidáme do kroku
!!pokračovaní přiště!!

Vše o albu a nahravani

30. dubna 2007 v 12:06 | leja |  ♥ Interwiew ♥
Jsme v luxusního pařížského hotelu, blízko Vendomu, kde se tentokrát čeká na čtyři členy Tokio Hotel. Jeden by si myslel, že jsou unavení z propagace jejich druhého alba, ale jsou v plné formě, kterou si s sebou přivezli z Německa, plus Tom vtipný jak nikdy!
Jak jste se cítili při dokončování vašeho druhého alba?
Bill: Je to brilantní, po takové dlouhé době strávené ve studiu, vidět naše album ve výlohách prodejen s CD, je to extrémně šťastný moment pro každou kapelu. Nakonec každý ve studiu věděl, co si myslíme o našem albu, ale člověk má takový tempo, že neví, co si bude publikum myslet. Člověk se vždycky trochu obává z toho, jaká bude reakce. Dnes je člověk nadšen, protože názory jsou velmi pozitivní.
Proč jste nazvali album "Zimmer 483", co má tenhle pokoj speciálního?
Tom: Vraťme se zpátky k našim prázdninám ve Španělsku, minulý rok, kde jsme se rozhodli si trochu odpočinout a napsat písně v jednu chvíli. Pronajali jsme si domek, takový malý ve Španělsku a ten měl číslo 483, tam jsme vlastně napsali první píseň z druhého alba "Wir Sterben Niemals Aus." Rozhodli jsme se, že tohle bude dobře charakterizovat naše nové album.
Řekněte mi o něčem ze studia během nahrávání alba...
Bill: Nahrávali jsme album s partnery, kteří tam nechtěli dávat žádné specifické triky, ale bylo to šílenství, ale nakonec jsme to společně zvládli.
Tom: Taky by mělo být řečeno, že nahoře nad studiem je apartmá, kde bydlíme a byl tam obrovský bordel! Každý týden nám to tam chodila uklízečka uklízet!
Někdo cítí shodnost s kapelami jako Smashing Pumpkins, Nirvana nebo Metallica u balady "Spring nicht", jsou oni zdroji inspirace?
Bill: Nikdo nás nemůže srovnávat s takovými legendami rocku, ale ta shodnost tolik s ostatními kapelami může být, protože mám velmi podobný osobní vkus, což může potom působit tak, že zníme velmi podobně.
Proč jste napsali píseň "Spring nicht" (Neskákej), která mluví o sebevraždě?
Bill: Naše srdce byly ovlivněny, protože jsme vloni obdrželi hodně dopisů a e-mailů od našich fanoušků, byli jsme na forech na internetu a uvědomili jsme si, že sebevražda je věc, na kterou teď myslí hodně lidí, ne vždycky vážně, ale někteří opravdu přemýšlejí, že to udělají. Je to předmět, který je velmi často v hlavě teenagera. Který přichází najednou a ztrácí se význam toho tu být a člověk potom už si ani neuvědomuje, jaký bude jeho život. Je to předmět, který jsme chtěli ukázat, protože se nás dotknul.
Je na albu nějaký kousek, který vás zahřívá u srdce?
Bill: Je to těžké takhle říct, protože každá píseň má svůj příběh, jsou námi charakterizovány, mají každá něco z nás. Jsou tu písně, kterým dávám přednost na poslech a které preferuji zase živě a pro tuhle chvíli to je "Wo sind eure Hände".
Tom: U mě to je "Spring nicht" a "Totgeliebt".
Gustav: To na čem nejvíc ulítávám je "Ich brech aus".
Máte čas dělat i jiné věci než muziku?
Bill: Na nic dalšího ani poměrně nemám tak docela talent. Zpívání a psaní písní je to, co jsem vždycky rád dělal. A stále se musím zlepšovat. Nikdy jsem ale nerad dělal sporty.
Gustav: Já rád jezdím na kole.
Georg: Já miluju Hand Ball!
Tom: Hrál v jednom malém místním týmu a byl nejlepší hráč, mohl to dotáhnout daleko!
Řekněte nám o vašem nejlepším a nejhorším zážitku s fanouškem...
Bill: Nemůžu říct, že bych zažil nějaký špatný chvíle s fanouškem, jsou tu jenom skvělé chvíle a žijeme tím každý den jako když jsme byli tohle ráno v NRJ, bylo tam 600 lidí!
Tom: Byla tu legrační věc, která se stala v Holandsku. Jedna holka chtěla napsat "Fuck me" na svůj plakát, ale místo toho napsala "Fuck you". Ale i tak jsme rozuměli. (smích)
Bojíte se někdy reakcí vašich fanoušků?
Bill: Někdy je to opravdu zvláštní, ale dělá nás to šťastnými, nemůžeme tomu uvěřit. Známe se velmi dobře, takže nás taky velmi překvapuje, když vidíme dívku křičet naše jména, protože často na to zapomínáme.
Tom: Osobně jsem teda velmi šťastný, když holka křičí moje jméno! (směje se)
Byl jsi německým hlasem Arthura ve filmu "Arthur a Minimojové". Chtěl by ses teď věnovat filmům?
Bill: Byl to opravdu zvláštní zážitek a vidím se jak jdu touhle cestou: dabování a dokonce i hraní nějaké role. Jsem otevřený návrhům a náš úspěch nám dovoluje hodně zážitků z nových věcí, to děláme nejvíc. Ale vždycky bude na prvním muzika. Jsem si jistý, že jednou ale budeme dělat kromě muziky i něco jiného.
V jakém druhu filmu byste rádi hráli?
Georg: V erotickém filmu! (směje se)
Bill: Správně, ale s Angelinou Jolie! Nejsem scénárista, ale čekám na nějaké dobré projekty, které mi přijdou do cesty, jako Arthur. Okamžitě se vcítím do atmosféry a do světa hrdiny. Abych to zahrál opravdově, musím najít něco, co mě opravdu zachytí, takže můžu perfektně nechat moje emoce volné. Mám rád upírské, čarodějné filmy...
Tom: Já taky! Ale když mi bylo šest! (směje se)
A proč nehrát třeba malého Jacka Sparrowa v dalším díle Pirátů z Karibiku?
Bill: Proč ne!
Tom: Jo to je pravda, ty jsi jako malý pirát! (směje se)
Vidíte se spolu i za deset let?
Bill: Ano, protože se známe už roky, a máme se rádi velmi moc, takže si nedokážeme představit jednoho dne rozchod. Myslím, že spolu zůstaneme navždy, i když budeme na sólových projektech.
Mluví píseň "Wir sterben niemals aus" (Nikdy nás nerozdělí) přesně o tomhle?
Bill: Tahle píseň přesně nemluví o tom, že si představujeme náš život spolu. Odpovídá na otázky typu: "Co se stane po naší smrti?" Mě se to hodně dotklo a myslím, že každá osoba na Zemi, tu někoho za sebou nechá, když zemře. Neumím si představit, že život jenom tak skončí po smrti a že nás tu nic nepřipomíná. Myslím, že každá osoba, slavná nebo ne, tu věc tu zanechává když odejde.
Několik písní mluví o rozchodech, jste raději ti, co se s někým rozchází nebo ti, co dostanou od někoho kopačky?
Bill: Neumím se s někým rozejít, shledávám to těžkým. I když jsem velmi daleko od osoby, kterou miluju, je to pro mě těžké. Raději dávám tohle na dívce ten rozchod a cokoli se stane, je tu mezi námi spojení navždy. Naštěstí, tak často tohle nemám.
Tom: Já jsem vždycky ten, kdo dostane od holky kopačky!
Tome, dokdy si necháš růst vlasy?
Bill: (odpovídá i když nemá) Nemám ponětí, tak dlouho, dokud se mi to bude líbit.
Tom: Dokud je nebudu mít až k zadku! (směje se)
Co budete dělat na vaše osmnácté narozeniny?
Bill: Budeme pořádat velkou párty, která bude končit obrovským dortem a v něm bude překvapení!
Tom: Angelina Jolie z něj vyskočí, nahá (směje se)
Umíte si představit chodit znova do školy?
Všichni najednou: Ne!
Bill: Tom a já nicméně navštěvujeme kurzy, ale ne tradičně. Pro nás je to jediná možnost pokračování ve studiu a věřím, že je to dobré rozhodnutí.


20 otázek na Toma

30. dubna 2007 v 12:03 | leja |  Tom-Info
1. Nevycházím z domu bez ... svého mobilu.
2. Kolik si utratil za svou dredovou image? Když mám chuť potom peníze nahrají žádnou roli.
3. K jakému zvířeti by ses přirovnal? Nemám páru. Ale v příštím životě, chci být psem!
4. Sprchuješ se nebo se raději koupeš? Mám rád koupel. Ale pokud se už sprchuji, tak nejméně půl hodiny.
5. Z čeho máš strach? Hm, asi z ničeho ... možná ze žraloků.
6. Co sis jako první koupil z vydělaných peněž? Gibson - kytaru
7. Jak často sis musel měnit číslo mobilu? V celém mém životě? Asi třikrát nebo čtyřikrát.
8. Máš rád jako každý mladík sledování porna? To je tajemství!
9. Co rád piješ? Ledový čaj - broskev
10. Měl si s Billem někdy spor kvůli dívce, pokud ano, tak proč? Kvůli dívkám se opravdu nehádáme. Je to naším jasným pravidlem.
11. Rád bych se líbal s ... Angelinou Jolie.
12. Za co utrácíš nejvíce peněz? Dovolená a hudební nástroje.
13. Mé 18. narozeniny oslavím s... Billem společně jistě na nějaké správné párty.
14. Kolik máš kšiltovek? Asi 70 kousků.
15. Jaká část těla je podle Tebe na dívce nejvíce sexy? Znovu říkám, oči :o))
16. Bill mě nervuje tím, že si neustále zpívá
17. Se kterou ženou by ses rád zasekl ve výtahu a proč? Musím znovu napsat Angelina Jolie.
18. Jaký byl tvůj první koncert? Asi si nevzpomenu, ale na každý pád to byl festival.
19. Tvoje oblíbená barva je? Modrá
20. Jak velkou máš nohu? 42 1/2

Billda v TH mikči

30. dubna 2007 v 12:02 | leja |  ♥ Bill ♥
No totok heji jsme z toho nechapala